Existuje mnoho děsivých příběhů o čarodějnicích, přízracích a příšerách ze starověkého folklóru, které nadále děsí moderní komunity. Je snadné odmítnout tyto příběhy jako čistou fikci bez oporu v historické pravdě, ale co když je toho víc?
Starověký svět byl plný podivných mýtů a nevysvětlitelných jevů. Nadpřirozené bytosti byly často obviňovány z tragických událostí, jako jsou mory, přírodní katastrofy a nemoci. Tyto mýty však mohly pocházet z nějaké reality!
Objev 2017 let starého aramejského zaříkadla učiněný v srpnu 2,800 byl archeology popsán jako „vůbec první dokument svého druhu“. Text byl nalezen vyleptaný do boku starověké kamenné nádoby vykopané v Pergamonu v dnešním Turecku. Nápis je považován za archaický příběh skutečného původu.
Kamenná nádoba nalezená ve starověké budově podobné svatyni v Zincirli v Turecku původně obsahovala kosmetiku, ale byla znovu použita k zobrazení záhadného zaříkávání.
Nad povrchem byl vytesán příběh popisující dopadení něčeho, čemu se říkalo „požírač“, o kterém se říkalo, že přináší svým obětem „oheň“. Zřejmým důsledkem byla bolestivá smrt. Jediný způsob, jak se člověk mohl uzdravit, bylo použít vlastní krev požírače.
Zaklínadlo nespecifikovalo, jak má být krev podávána – není jasné, zda byla krev dána postižené osobě v lektvaru, který by se dal spolknout, nebo zda byla potřísněna jejím tělem – ani identita tvora.
Ilustrace naznačovaly, že šlo buď o stonožku, nebo štíra. „Oheň“ zní jako bolestivé bodnutí – to zní podobně jako nevysvětlitelné Mongolský červ smrti.
Autorem byl kouzelník Rahim, který vyřezal rady v aramejštině asi před 2,800 lety. To z něj udělalo nejstarší aramejské zaklínadlo, jaké kdy bylo nalezeno. Archeologové se domnívají, že zaklínadlo bylo dostatečně důležité, aby se zachovalo po kouzelníkově životě, protože nápis byl v době stavby chrámu již více než sto let starý.
Toto starověké aramejské zaklínadlo je děsivým popisem neznámého tvora, který svým obětem přináší oheň. I když se možná nikdy nedozvíme totožnost tohoto záhadného tvora, je zajímavé přemýšlet o tom, k jakému účelu sloužilo těm, kdo zaříkání vytvořili.
