Sluneční bouře, ke které došlo před 2,700 lety, byla zdokumentována v asyrských tabulkách

Skupina odborníků rozluštila starověké asyrské klínopisné nápisy, které popisovaly 2,700 let starou sluneční bouři, kterou tehdy asyrští astronomové zachytili. Podle vědců z japonské univerzity v Cukubě jsou na starých asyrských tabulkách klínového písma popsány tři velké sluneční bouře.

Sluneční bouře, ke které došlo před 2,700 1 lety, byla zdokumentována v asyrských tabulkách
Extrémně energetické objekty prostupují vesmír. Ale blízko domova slunce produkuje svou vlastní oslnivou světelnou show, která produkuje největší exploze v naší sluneční soustavě a způsobuje silné sluneční bouře. Když se sluneční aktivita zkroutí a přesměruje magnetická pole Slunce, může být do vesmíru vytlačeno obrovské množství energie. Tento jev může vytvořit náhlý záblesk světla — sluneční erupce. © Image Credit: Flickr/ NASA Goddard Space Flight Center

Starobylé tabulky hovoří o podivném karmínovém světle na obloze. Po potvrzení dat vědci objevili sluneční bouře, které se s největší pravděpodobností staly mezi lety 679 a 655 před naším letopočtem. Vědecké bádání také zahrnovalo přehled zaznamenané literatury a také analýzu radioizotopů uhlíku-14 z letokruhů.

Byli schopni zjistit, že k těmto slunečním magnetickým bouřím v té době došlo. Kolem roku 1610 začali astronomové používat k pozorování slunečních skvrn dalekohledy. Jedná se o černé oblasti na slunečním povrchu, které jsou způsobeny slunečními erupcemi, což jsou náhlé exploze, které vrhají obrovské množství energie do vesmíru.

Sluneční erupce a výrony koronální hmoty (CME) mohou generovat geomagnetické bouře, pokud jsou nasměrovány k Zemi. Částice ze Slunce při průchodu interagují s atmosférou Země a narušují komunikační systémy, satelity a energetické sítě.

"Tyto fenomény kosmického počasí představují obrovskou hrozbu pro moderní společnost, protože stále více se spoléhají na elektronickou infrastrukturu," řekl Hisashi Hayakawa, vedoucí studie na univerzitě v Ósace v Japonsku. Zkoumáním radiokarbonu ve stromořadích kolem let 775, 993 a 994 př. n. l. byli vědci schopni přesně určit sled událostí vesmírného počasí před rokem 1610.

Sluneční bouře, ke které došlo před 2,700 2 lety, byla zdokumentována v asyrských tabulkách
Dopad gigantické sluneční erupce na Zemi způsobující zkázu. © Image Credit: Philcold | Licencováno od Dreamstime.Com (Fotografie pro redakční/komerční použití)

Hayakawův tým se soustředil na tři incidenty, ke kterým zřejmě došlo kolem roku 660 před naším letopočtem. "K těmto událostem došlo dlouho před příchodem instrumentálních pozorování, což značně přesahuje novější rozsah širokého pozorovacího pokrytí," uvedli ve svém pátrání.

"Jako techniku ​​odvození obecného vzoru slunečních bouří a výskytu EMC se podívejme na polární záře v historických dokumentech z takových případů," uvedli vědci.

„V devátém století před naším letopočtem začali Babyloňané a Asyřané provádět astrologická pozorování. Již v sedmém století před naším letopočtem se asyrští panovníci shromažďovali a učili se astrologická čtení od zkušených astrologů, aby rozeznali zlý význam zaznamenaných nebeských událostí.“

Obdélné hliněné tabulky s nápisy poskytly klínopisné údaje.

Sluneční bouře, ke které došlo před 2,700 3 lety, byla zdokumentována v asyrských tabulkách
Zdá se, že tyto tři asyrské a babylonské tabulky klínového písma z doby asi 680 až 650 př. n. l. odkazují na polární záře osvětlující oblohu. Chemická analýza letokruhů také ukazuje, že v té době pravděpodobně došlo k prudkému nárůstu sluneční aktivity. © Image Credit: Y. Mitsuma sledoval fotografie H. Hayakawy

Výzkumníci vyhodnotili, zda existují události spojené s vědeckými údaji o starověké sluneční aktivitě v asyrských polárních záznamech, a objevili klínopisné tabulky se záznamy o polárních zářích datovaných mezi 680 a 650 př.nl. Tyto tabulky zobrazují neobvyklou růžovou oblohu, přičemž jedna popisuje „růžový mrak“ a druhá uvádí, že „růžová dominuje obloze“.

Tyto popisy jsou podle vědců s největší pravděpodobností výsledkem „stálých červených polárních oblouků“. Analýza také ukázala, že magnetický severní pól Země by byl blíže Blízkému východu, než je tomu nyní, což naznačuje, že události související se sluneční aktivitou by byly zaznamenány jižněji.

Vědci mohou být schopni předvídat budoucí události, pokud se jim podaří rekonstruovat sluneční aktivitu před stovkami let. Tyto objevy nám umožňují rekonstruovat historii sluneční aktivity. Tento výzkum nám může pomoci předpovídat budoucí magnetické bouře, které by mohly poškodit satelity a další kosmické lodě.