Skupina odborníků rozluštila starověké asyrské klínopisné nápisy, které popisovaly 2,700 let starou sluneční bouři, kterou tehdy asyrští astronomové zachytili. Podle vědců z japonské univerzity v Cukubě jsou na starých asyrských tabulkách klínového písma popsány tři velké sluneční bouře.
Starobylé tabulky hovoří o podivném karmínovém světle na obloze. Po potvrzení dat vědci objevili sluneční bouře, které se s největší pravděpodobností staly mezi lety 679 a 655 před naším letopočtem. Vědecké bádání také zahrnovalo přehled zaznamenané literatury a také analýzu radioizotopů uhlíku-14 z letokruhů.
Byli schopni zjistit, že k těmto slunečním magnetickým bouřím v té době došlo. Kolem roku 1610 začali astronomové používat k pozorování slunečních skvrn dalekohledy. Jedná se o černé oblasti na slunečním povrchu, které jsou způsobeny slunečními erupcemi, což jsou náhlé exploze, které vrhají obrovské množství energie do vesmíru.
Sluneční erupce a výrony koronální hmoty (CME) mohou generovat geomagnetické bouře, pokud jsou nasměrovány k Zemi. Částice ze Slunce při průchodu interagují s atmosférou Země a narušují komunikační systémy, satelity a energetické sítě.
"Tyto fenomény kosmického počasí představují obrovskou hrozbu pro moderní společnost, protože stále více se spoléhají na elektronickou infrastrukturu," řekl Hisashi Hayakawa, vedoucí studie na univerzitě v Ósace v Japonsku. Zkoumáním radiokarbonu ve stromořadích kolem let 775, 993 a 994 př. n. l. byli vědci schopni přesně určit sled událostí vesmírného počasí před rokem 1610.
Hayakawův tým se soustředil na tři incidenty, ke kterým zřejmě došlo kolem roku 660 před naším letopočtem. "K těmto událostem došlo dlouho před příchodem instrumentálních pozorování, což značně přesahuje novější rozsah širokého pozorovacího pokrytí," uvedli ve svém pátrání.
"Jako techniku odvození obecného vzoru slunečních bouří a výskytu EMC se podívejme na polární záře v historických dokumentech z takových případů," uvedli vědci.
„V devátém století před naším letopočtem začali Babyloňané a Asyřané provádět astrologická pozorování. Již v sedmém století před naším letopočtem se asyrští panovníci shromažďovali a učili se astrologická čtení od zkušených astrologů, aby rozeznali zlý význam zaznamenaných nebeských událostí.“
Obdélné hliněné tabulky s nápisy poskytly klínopisné údaje.
Výzkumníci vyhodnotili, zda existují události spojené s vědeckými údaji o starověké sluneční aktivitě v asyrských polárních záznamech, a objevili klínopisné tabulky se záznamy o polárních zářích datovaných mezi 680 a 650 př.nl. Tyto tabulky zobrazují neobvyklou růžovou oblohu, přičemž jedna popisuje „růžový mrak“ a druhá uvádí, že „růžová dominuje obloze“.
Tyto popisy jsou podle vědců s největší pravděpodobností výsledkem „stálých červených polárních oblouků“. Analýza také ukázala, že magnetický severní pól Země by byl blíže Blízkému východu, než je tomu nyní, což naznačuje, že události související se sluneční aktivitou by byly zaznamenány jižněji.
Vědci mohou být schopni předvídat budoucí události, pokud se jim podaří rekonstruovat sluneční aktivitu před stovkami let. Tyto objevy nám umožňují rekonstruovat historii sluneční aktivity. Tento výzkum nám může pomoci předpovídat budoucí magnetické bouře, které by mohly poškodit satelity a další kosmické lodě.