V roce 2016 byly během vykopávek pozdně neolitického osídlení v Jiaojia – vesnici v čínské provincii Shandong nalezeny pozůstatky neobvykle vysoké skupiny lidí, kteří žili asi před 5,000 lety. Vzhledem k tomu, že lidská rasa nebyla nikdy vyšší než dnes, byli tito starověcí „obři“ nepochybně předzvěstí budoucnosti.
Výkop vedli vědci z univerzity Shandong. Podle čínské státní tiskové agentury Xinhua tam během archeologické expedice v Ťiao-ťia objevili řadu fascinujících nálezů – včetně ruin 104 domů, 205 hrobů a 20 obětních jam. Místo je pohřebiště z pozdního neolitu, kdy údolí Žluté řeky obývala kultura Longshan, známá také jako „kultura černé keramiky“. Tato skupina eneolitických kultur zde vzkvétala zhruba od roku 3000 do roku 1900 před naším letopočtem.
Je pozoruhodné, že analýza koster nalezených při vykopávkách ukazuje, že starověcí lidé byli bizarně vysocí – mnozí z nich měřili přes 180 centimetrů. Archeologové zatím neuvedli, kolik ostatků bylo nalezeno a jaké je jejich pohlaví. Je však známo, že výška nejvyššího muže, kterého našli, je asi 192 centimetrů. Pro své sousedy se obyvatelé této osady jistě jevili jako skuteční obři. Jak ukazují jiné studie, typičtí neolitičtí muži byli vysocí asi 167 centimetrů a ženy asi 155.
Jak vědci vysvětlují, tak neobvyklá výška byla pravděpodobně výsledkem genetiky a vlivů prostředí. Ve skutečnosti zůstává postava určující charakteristikou lidí žijících v Shandongu dnes. Podle údajů z roku 2015 je průměrná výška 18letých mužů v regionu 179 centimetrů, což je o 5 centimetrů více než v zemi.
Jeden z hlavních výzkumníků vykopávek, Fang Hui (vedoucí školy historie a kultury Shandongské univerzity) poznamenává, že nalezená civilizace pozdního neolitu se zabývala zemědělstvím, což znamená, že vesničané měli přístup k řadě vydatných a výživných potravin. Z obilovin se nejčastěji pěstovalo proso, důležitou součástí chovu zvířat byla prasata. Tato stabilní strava ovlivnila fyzické proporce starých Číňanů, včetně výšky, vysvětluje Hui.
Zajímavé je, že nejvyšší lidé Longshanské kultury byli nalezeni v hrobkách, které archeologové připisují obyvatelům s vyšším společenským statusem, což znamená, že by se mohli najíst ještě lépe než ostatní.
Možná, že sousedé této vesnice neměli tolik produktů a tak vyváženou stravu a podmínky prostředí byly přísnější, což ovlivnilo jejich nízký vzrůst. Mimochodem, někteří z nejmenších prehistorických lidí byli středoameričtí Mayové: průměrný muž vyrostl do 158 centimetrů a žena do 146.
Je však pravděpodobné, že nadmořská výška jako prospěšná genetická vlastnost existovala dlouho před neolitem a lidmi z Longshanu. Dokládá to nedávná studie českých vědců (Masarykova univerzita). Takže mezi gravettienskou kulturou byly nalezeny geny pro výšku. Tito Evropané z pozdního paleolitu žili před 50 až 10 tisíci lety a byli lovci mamutů, což mohlo ovlivnit jejich postavu. Nejvyšší zástupci dosáhli výšky 182 centimetrů.
Předpoklady českých vědců se do značné míry shodují s názorem čínských archeologů. Hlavní autor článku o gravettienské kultuře Pavel Grassgruber tedy říká:
"Množství vysoce kvalitních bílkovin a nízká hustota obyvatelstva vytvořily podmínky prostředí, které vedly ke genetickému výběru vysokých mužů."
Nelze však s jistotou říci, proč jsou některé skupiny lidí nízké a jiné vysoké. Na lidský růst má vliv mnoho faktorů: ekologie, dědičnost, různé nemoci atd. Kvůli tolika proměnným má otázka růstu vědy stále mnoho slepých míst.
